Vrangenské markrabství

Z Wikibor
Vrangen
[[soubor:
caption
|250px|vrangenský erb]]
Vládce markrabě Vilém August
Státní zřízení {{{zrizeni}}}
Hlavní město {{{hlavnimesto}}}
Dominantní
náboženství
{{{nabozenstvi}}}
Používané
jazyky
{{{jazyky}}}


Vrangenská Marka byla původně nevýznamné hraniční uzemí Říše. Když začala moc Říše slábnout, hraniční území postupně získávala více a více autonomie až se jim podařilo osamostatnit se zcela. To je i případ Vrangenu. Správci hraniční provincie - marky, předchůdci pozdějších markrabat, měli k dispozici značnou vojenskou sílu, která zde byla umístěna z důvodu obrany hranic Říše. Správce si v dobách kolapsu Říše dokázal toto vojsko získat a využít jej k ovládnutí okolních územních celků a dokázali tak stvořit stabilizovaný státní útvar nazvaný markrabství Vrangenské.

Název markrabtsví je odvozen od původní povahy území, od pohraniční marky. Z důvodu nejspíše tradičních byl tak tento název zachován, přestože vrangenský markrabě již dlouho není správcem pohraničí, ale je svou mocí a statusem roven knížatům a vévodům. Své vojáky odměnili správci-markrabata půdou a značnými privilegii, čímž byl položen základ pro dnešní vrangenskou, zejména vysokou, šlechtu.

Geografie

Vrangenská marka je území táhnoucí se jihovýchodně od Ocelového pobřeží. Na severu tvoří jeho hranici okraj Černoborského hvozdu a dále stále se pohybující hranici s poljanským knížectvím v území nazývaném Pomezí.

V jižní části Vrangenu tvoří hranici Vrangenu jednak Meervallské pohoří, oddělující markrabství od území Meervalu, druhak řeka Tor, na jejímž druhém břehu se rozkládá království Langardia.