Meerval

Meerval
Vládce	protektor Alaric van Weilanden
Státní zřízení	Federace
Hlavní město	Grothaven
Dominantní náboženství	Pravověrné
Používané jazyky	Jižní Vranština

Meerval stojí v údolí plném řek, obklopen pohořími, pod nimiž se nacházejí naleziště drahých kovů. Je zde velmi rozšířený říční rybolov. A díky dobré poloze a splavným řekám zde především kvete obchod.

Meerval je poněkud zvláštní státní uskupení, které po pádu Císařství vzniklo na pomezí Langardie a Vrangenu. Tvoří jej šest provincií, jež vznikly z původních vévodství a hrabství Říše. Poslední, sedmá provincie, je hlavní město Meervalu, říční přístav Grothaven.

Zvláštnost Meervalu tvkí v tom, že nejvyšší titul - protektor, není dědičný, ale volitelný. Protektor se volí na zvláštním koncilu, na kterém se schází vyšší šlechta, zástupci cechů a církve. Tento protektor vládne až do své smrti, případně do své abdikace. Tradičně tento protektor sídlí v Grothavenu, není však vyloučeno, aby vládl z jiného města. V ostatních jednotlivých provinciích panuje hlava rodu, povětšinou titulován vévoda nebo hrabě. Tito všichni podléhají protektorovi.

Kromě Grothavenu patří k významným městům hlavní města jednotlivých provincií: Gelach, Brandewijn, Bekerschleu, Roodlijn, Schemering a Bruinval. Poslední dvě jmenované provincie jsou vévodství, ostatní hrabství.

Šlechta v Meervalu je starobylá, mnoho bohatých kupců si však titul zakoupilo, což se povětšinou nesetkává s pozitivním přijetím starých šlechtických rodů. V současné době v provincicích vládnou výlučně hrabata a vévodové. Mezi nižšími šlechtici je v těchto krajích používán titul barona, pokud se někdo honosí titulem svobodného pána, je jasné, že z Meervalu nepochází.

Posledním protektorem Meervalu byl Rutger van Aaechen, který poměrně nedávno zemřel. Nový protektor, Alaric van Weilanden, byl zvolen v září roku 1212.

V poměrně nedávných dobách bylo vévodství Bruinvalské obětí politické machinace, území si rozdělili jeho sousedé a v té době nezletilý vévoda Eremir van den Bruin byl lstí zbaven svého titulu, pozemků i práv. Později se ukázalo, že celá aféra byla zinscenovaná, Eremirovi bylo navráceno všechno zpět a nyní se jedná o odškodnění, neboť původní účastníci převratu jsou již po smrti a situaci řeší jejich potomci.