Poslední bitva s draky (trpasličí mýtus)

Mýtus o poslední bitvě s draky je též občas nazýván mýtem "o Thorgarově oběti". Události tohoto mýtu následují po volbě prvního velkokrále.

Thorgarova oběť

Dvě armády stanuly proti sobě. Dvanáct trpasličích klanů vedených svými králi a novým velkokrálem stálo sebevědomě proti drakům a jejich přisluhovačům. Hlavní voje se střetly v krvavé řeži. Boje na křídlech nebyly o nic méně prudké. Zdálo se, že osud i štěstěna více přejí trpaslíkům. Dračí armáda byla nucena ustupovat.

Král Thorgar, který se svými věrnými hájil pravé křídlo však spatřil v ústupu draků léčku. Věděl, že jejich počty musí být větší než ty, se kterými se střetli. Došlo mu, jaké nebezpečí skýtá soutěska, která vedla k bojišti, a že právě touto soutěskou jistě přichází jiná část nepřátelské armády, která má vpadnout trpaslíkům do zad. Věřil svému instinktu a sebral proto svůj klan a vydal se do soutěsky bránit se léčce, kterou na trpaslíky draci chystali.

Když se trpaslíkům podařilo prolomit hlavní dračí linii a dobýt tak vítězství, přišly hlavní síly vojska na pomoc Thorgarovi a jeho mužům. Přišli však pozdě. První řady ještě mohly spatřit, jak mocný král a poslední z jeho družiníků padají pod ranami dračích přisluhovačů. A tak zanikl klan Thorgarův. Tato velká oběť ale přinesla velké vítězství a vzpomínka na Thorgara a jeho klan dodnes žije v trpasličích srdcích.